Výkaz mezí hamru Plavského r. 1682 – Šimák J.V.

Dr. J. V. ŠIMÁK:VÝKAZ MEZI HAMRU PLAVSKÉHO R. 1682. (Sborník okresu železnobrodského ročník 1, číslo 5 str. 66)

Roku svrchupsaného vznikl spor o hranice pozemků při Dvoře Hamru Plavského (na půdě nynější obce Hamru Dolního), náležitému maloskalskému pánu, ježto soused, poddaný navarovský, přeorával do dvorské půdy. Vzešel odtud soud, jehož akta, ac-li jsou zachována, leží kdesi v zákoutí archivu. Pouze jediný kus odtud pod hořejším názvem se dostal do archivu turnovského, kdež jest vpočten v oddělení „Soudů“. Aby totiž byla zjištěna pravda, sestoupilo se na žádost pánů a příkaz úřadu krajského tzv. právo hraniční, t. j. mimořádný soud z přisežných osob sousedních nesúčastněných měst a ten vykonal na místě samém komisi, shledav a vyslech svědectví starých osob. Zpráva o této komisi zní takto:

Léta páně 1682 dne 2. decembris vedle milostivého nařízení a poručení Jeho Vysoké Hraběcí Excellencí pána, pana Albrechta Maxmiliána, sv. Římské říše hraběte Des Fours (titul), pána, pána našeho milostivého a dědičného, jsouce my primasové z města Brodu Železného, z města Vysokého hor Krkonoš a z městečka Semil, vše nad Jizerou, každý se třemi osobami radními, jakožto právo hraničné do dvoru Hamru Plavského, vrchnosti naši milostivé patřící[ho], k vykazování nám meze neb mezníkův všudy vůkol celé půdy, k témuž Hamru Plavskému svědčící, vypraveni kdež z celé rychty račické a jich podrychetních, kterýmž by toho jaká dobrá povědomost byla a v paměti se snášeti mohlo vedle spravedlnosti božské, jsouce tu nejbližší a nejpovědomější sousedé, vykazováno jsme měli – kterýž také takovými mezníky od starožitných a věkem sešlých, dobrých, poctivých lidí ujištěni jsou.

Předně ze vsi Hamersk (patrně nynější Horni Hamr, kdežto ze dvora vznikl Hamr Dolni.) sousedem Janem Baršem, majíce věku svého do 80 let a jeho nebožtík otec, jménem Bartoloměj Vaníček, týž Hamr Plavský pod plat pronajatý majice 13 let, v něm za hospodáře zůstával a týž Jan Bareš při otci svém jsouce, kde a kudy, jak daleko, pokud čeho vědom byl, všecko vykazoval.

Podobně Ondřej Volf, tu ve vsi Hamerskách zrozený, v sousedstvi po vše časy za mladého věku zůstával, nyní pak pro starost, jenž sobě 92 léta počítá, na podružství se zdržuje.

Havel Blažkův, též soused ze vsi Hamersk, podobně tu zrodilý, maje věku svého 88 let, jsouce též ve vsi Hamerskách zrozený, však v sousedstvi zůstává ve vsi Šumburku.

Ty čtyři (tak!) starožitné osoby v před psané, jsouce již více věkem svým na onom světě, však dobré a čerstvé paměti od pána boha všemohoucího požívajíce, od začátku půdy při vodě jménem Kamenice pořáde dolů jdouc spolu s polovičnou vodou k břehu a roli Jana Šukala ze vsi Plavu, k statku Navarovskému patřící, kdež maje týž Jan Šukal žito seté, a do role vrchnosti naši milostivé a dědičné, co by místem za dobré tři brázdy býti mohlo, že do půdy Hamru Plavského přes mez předěláno jest, nám vykazovali. Odtud jdouce zase touž mezí, abychom vzhůru až po potoku, od téhož potoku vedle sousedských živnosti a roli ke vsi Hamrskám poddaných lidí pána, pána našeho milostivého a dědičného, k začátku přivedli a vykázali. Ale že pak v půdě toho Hamru Plavského a dvoru pána, pána našeho milostivého a dědičného před časem dvě chalupy vystavené a v nich lidé bydlící zůstávali, které v letu přítomném k zboření a spuštění na poručení vrchnosti naši milostivé a dědičné přišly, žádný aby se nemejlil, že ta půda, kde ty chalupy stály, pána, pána našeho a milostivého není, jest, což také dobře samo v sobě pravdu ukazuje, nám oznámili.

Na to více Melichar Vogner ze vsi Příchovic, maje věku svého 95 let, více v zemi než na zemi svůj věčný byt pohledává a jsa na své cti po vše časy dobře zachovalý, takovou jistou zprávu toho činí, maje on to dobře v své paměti, že od meze Jana Šukala, kde to žito seté jest, přímo k vodě jdouc, jak pole tak luka, kteréž předešle Jeji Milost paní Andělina*) nyní pak v držení téhož statku J. M. p. Rašin**) k užívání svému miti chtíti ráči, vše pořádné vrchnosti naše milostivé a dědičné, k té půdě Hamru Plavského patřilo a náleželo, ještě že spravedlivě náleží, za živobytí svého duší svou potvrditi chce.

Kdež my, právo hraničné, též rychtářové a konšelé celé rychty račické, hajní a jinší obecní lidé, vidouce a spatřice vše, takových mezí od těch starožitných lidí vykazování, nám k další potřebě a vrchnosti naší milostivé a dědičné v paměti dobré zůstává a zůstávati bude, tomu všemu že tak a nejinak jest a od těch lidí již věkem sešlých, to vše přísným napomenutím jednou po druhé i po třetí jsme doslejchali, tuto attestaci pečetmi našimi potvrzujeme. Čehož jest datum v domě radním městys Semil nad Jizerou anno et die ut supra (Misto pečeti.)

Purkmistr a rada města Brodu Železného nad Jizerou,

(Místo pečeti.)

Purkmistr a rada města Vysokého pod Krkonoši a nad Jizerou. (Misto pečeti.)

Purkmistr a rada městys Semil nad Jizerou.

*) Marie Angelo Lamotteova z Frintroppu, provdaná z Runckelu, paní na Navarově.

**)Tušim Václav Jiří Rašín z Rýzmburka na Domousnici. Neznámo však, že by byl držel Navarov dědičně, neboť po Marii Angele měla zboži dcera jeji Marie Markéta a po ní jeji chot Pavel z Ehrenburka i rod jeho až do r. 1873; patrně byl tu panem Rašín jen dočasně, snad nějakou zástavou.