Mikulec/Miholtz/Mikolvze

Mikulec, někdy též Miholtz či Mikolcze je dnes již zaniklá samota. Samota byla v 16. a 17. století částí obce Dalešice společně s Janovskem (Janaus) a Komárovem (Kommarn).  Patřila k panství svijanskému a k farnosti Bzí. Usedlost Komárov spustla během třicetileté války a už se neví, kde přesně byla situována. Mikolce splynuly s Janovskem a později Janovsko s Maršovicemi.  Dnes je Mikulec částí Maršovic. Ze starých soudních listů je známo, kde Mikolce ležely. Je to to území jižně od Mohelnice, směrem k Dalešicím, na staré dalešické dobytčí cestě. Janovsko  bylo  severně od Mohelky. Nejstarší zprávy o těchto usedlostech se nacházejí v 1. Rádelské gruntovní knize. Vše je podrobně popsáno v knize : Die Besiedelung des Bezirks Gablonz an der Neisse sepsané Josefem Meissnerem ze Smržovky a přepracováno Bruno Reckzieglem, vydáno 1996 od Leutelt-Gesellschaft.

Podle knihy Jos. Meissnera v r. 1590 koupil Hawel Trlenda grunt na Mikulczy od Petera Pusolt (Posselta). Urbář svijanský z r. 1624 zmiňuje trí hospodáře „na Mikulci“:

1) Georg Vins (od něj kupuje grunt? Philipp Cop)

2) Georg Luka (Georg Onsorg)

3) Elisabeth Leblo (Elias Cop)