Dr. J. V. ŠIMÁK:Historické příspěvky – (Sborník okresu železnobrodského ročník 6)
I. Další zprávy o hamru brodském.
1548, 7. června v Praze. – Janovi Břeníkovi [úředníku na Skalách] s strany nějakého hamru na gruntech Skalských psaní od komory.
Slovutný příteli milý. Zprávu jest nám dal Jiřík Báderský, KJM. hejtman na Kolíně, že by mu pí. Prokopova Podvinská sto kop. gr. č., kterých jest někdy muži jejímu půjčil, a něco ourokuov na tu sumu vzešlých dlužna býti měla, a nemoha jemu té sumy jináč zaplatiti, chtěla by mu nějakého hamru a domu, který má v Brodě na gruntich JMK., k svému spravování poručených, postúpiti a vostatek jinde ukázati, pro kteroužto věc nyní tam jede. I jestliže by týž Báderský ten hamr užíti chtěl a s touž pí. Prokopovou v to se urovnal, poroučíme na místě JMK, aby jeho Báderského v ten hamr uvedl. Však ne jináč, než aby z něho to, což jini platili, též dával, i tudíž, chtěl-li by ho komu odbýti, v tom právně aby poplátky JM. nehynuly, člověku robotnému, kderej by poddanosti člověčenstvím k tomu panství zavázán byl, prodal. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po sv. Bonifacií, léta etc. XLVIIII. (Arch. min. vnitra, kopiář listů králov- ských č. 46. fol. 39).
1552, 18. června v Praze. Janovi, Mikulášovi a Jiříkovi bratřím Podvínským z Lerojid o plat z hamru Novobrodského.
Ferdinand arcikniže etc. Slovutní věrní naši mili. Nejedny jsou nám zprávy dávány, kterak byste vy se k služebnikuom a poddaným JMK. pána a otce našeho nejmilostivějšího, dávajíce jim rozličné příčiny a něž kderé z týchž poddaných i bijice, nepokojně a nevážně chovati měli, té- z gruntu a hamru nového brodského, na kderýmž otec váš seděl, pla- tové sou nevycházeli. Z kterýchžto příčin, zvláště nechtic tak častých ruoznic a nevoli snášeti, vám na místě JMK. pána a otce našeho nej- milejšího poroučeti ráčíme, abyšte ten hamr mezi tímto časem a sv. Barto- lomějem nejprve přišti [m] konečně prodali a člověkem hodným robotným osadili a při tom služebníkuom i také poddaným JMK. pokojně se cho- vali, mimo pořad práva před sebe pro[ti] nim nic nebrali. Kdež vědúc jistú vuoli a porčení naše, tak se zachovejte, jináč nečiníc. Dán na hradě Pražském v sobotu po B. Těle léta etc. padesátého druhého. (Arch. min. vnitra, kopiář č. 46. fol. 255).
1552, 22. října v Praze. Janovi Podvinskému, aby se s bratřími svými z toho hamru vyprodáni [!].
Uroz. vládyko, příteli milý. Nejedno psaní jest se Vám spolu s bratřimi Vašimi, abyste se z toho hamru vyprodali, lidem JMK. pokoj dali a což ste JMK. platu, totiž dvatceti jednu kopu, jedenácte gr. pět peněz, vše českých, za sebou z toho hamru i za železo zadrželi, krále JM ti hejtmanu na Rohozec zpraviti dali. Však, jakž zpraveni jsme, ničehéhož ste toho nevykonali. I nemohouce my toho déle na místě JMK. snášeti, Vám na místě JM. ještě poroučíme, přístně přikazujíce, abyšte ten hamr prodali, osobou hodnou osadili a co ste JMK. dlužni, bez meškání hejtmanu JMti Ké na Rohozec zpravili. Pakli byšte na toto i předešlé poručeni a napomenuti tak neučinili a se nezachovali, v pondělí po sv. Martině nejprve příští před námi na hradě Pražském se konečně postavili a toho se zpravili. A jestliže byste se pak i v tom neposlušně zachovali a na jmenovanej den zde se před námi nepostavili, již by JMti Arciknížecí na místě JMKé se pro Vaše neposlušenství věděti ráčil jak zachovati. Dán na hradě Pražském v sobotu po sv. Voršile, léta etc. lijo (Arch. min. vnitra, kopiář č. 46, fol. 279).
II. Násilný vpád Frýdlantských na zboží Navarovské roku 1561.
O sporech a vzájemných výtržnostech na pomezi obou panstvi byla by slušná kronika, kdyby se bylo zachovalo dost paměti. Takto nezbývá nežli se spokojiti jen pouhým případem, o němž nic nevíme jiného, nežli co pravi půhon, v deskách zemských menších v kvaternu obeslání červeném z r. 1554 sign. 10 H 4. v archivu minist. vnitra:
V pondělí po sv. Lucii [18. prosince]. Jindřich Smiřický z Smiřic a na Skalách obsílá Frydrycha Reddera z Rederen a na Frydlantu, J. M. Cis.radu a presidenta komory v knížetství Slezském, Horním i Dolním, viniti jeho chce z toho, jakož sou léta tohoto etc. šedesátého prvního při času sv. Jana Křtitele božího [24. června] nyní jminulého Jiřik Redder z Rederu, Joachim Abrt a na Kopru, Jan z Maxen a v Raspenově, Jan Max druhej z Maxen v Bulindorfu, Frydrych Gryšl z Louče a na Černhauzu, Volf Acl z Acl v Sinvaldě s nemalým počtem lidí obecných, poddaných jeho Fridricha z Rederen na grunty jeho Jindřicha z Smiřic k zámku Navarovu nená- ležitě zbrojně s ručnicemi a jinejmi braněmi přijeli a přišli, a tu na těch gruntech jeho, při vodě, kteráž slove Veliká Jizera, lidi poddané jeho Jindřicha z Smiřic, zejména Petra Peterku ze vsi Zásady, Vavřince syna Havlova, též ze vsi Zásady, Vondřeje syna Ježkova ze vsi Volešnice, Tomáše, syna Matejskova též ze vsi Volešnice, Urbana syna Bartoškova ze vsi Sklenařic, Jakuba, syna Jeníčkova, též ze vsi Sklenařic pobrali, svázali a na Frydlant odvedli a do vězení dali, toho v mírné, pokojné zemi této proti zřízení zemskému učiniti nemajíc. A když jest on Jindřich Smiřický poselství s cedulí řezanou k svrchudotčenému Frydrychovi Redderovi z Rederu o to učinil, jeho se dotazujíc, s voli-li, vědomím a zřízení zemského odpovědi nedal, a tak to k sobě přijal. Protož aby poručením jeho sou to učinili, čili sami o svém újmě, na to jest pode před JMstmi pány a vladykami na plném soudu zemském na hradě Pražském v outerý po suchých dnech postních nejprve příští stál a z toho práv byl.
(Tu týž Jindřich Smiřický porouči Janovi Človíčkovi z Popovic a Havlovi Šamšovi z Kosmačova, Bartol. Ropalovi z Ryfmberku a Janovi Kustošovi z Zubřího k zisku i k ztrátě).
III. Tři drobné zprávy o starém železářství.
a) 1564 k roku sv. Jeronyma. 30. září Kašpar Strnad z Tryskovic pohání k soudu zemskému Adama z Vartmberka a na Rohozci viniti ho chce z 49 kop dluhu spravedlivého, a to takových, jakž jest on Adam podle směny s ním s Kašparem vo hamry brodskej a bitouchovskej léta 1561 v středu po sv. Jilji učiněné v plném roce pořád sběhlém 55 kop g. jemu Kašpa- rovi vyplniti a dodati měl, a davši na to toliko 6 kop, vostatku podnes vyplniti zanedbává. (Desky zemské menší průhonné 43 K 25).
b) 1564 k roku sv. Martina. Pan Adam z Vartmberka na Rohozci a Skalách pohání k soudu komornímu Kašpara Strnada z Střískovic, viniti jej chce z toho: jakož jest rozepře mezi týmž p. Adamem z Vartmberka s jedné a jím Kašparem Strnadem s strany druhé o plat, kterýž týž Kašpar Strnad platiti má z hamru železného, řečeného bitouchovského i o jiné platy, kteréž jest týž Kašpar Strnad za držení svého téhož hamru zaseděl, kdež pak on p. Adam jej Kašpara Strnada skrze ceduli řezanou napo- menul, aby s ním o ty platy počet učinil, a což by tak po počtu dlužen zůstal, to aby zaplatil, však on Kašpar Srnad toho učiniti a s ním se o ty platy sčiti zanedbává až posavad. Termin v úterý po sv. Martině (15. li- stopadu). Actum v sobotu po sv. Františku (8. října). — Kašpar Strnad poroučí tuto při Janovi Človičkovi (advokátu svému) k zisku i k ztrátě.- (Po straně). Původ umřel. (Kn. soudu komorního v archivu musejním v Praze F 18 H 13).
c) 1594 k menšímu soudu zemskému letničnému. Šimon Hampl z Ejnklštejna a na Novým Hamře pod Krkonoši pohání Kryštofa Dobranovského z Dobranova v Malešově, viniti ho chce z 17 kop gr. čes. dluhu pravého a spravedlivého, tak jakž psaní posílané od něho Kryštofa Dobranovského s podpisem vlastním k němu Šimonovi Hamplovi z Ejnklštejna učiněně to v sobě šíř obsahuje a zavírá. A maje on Kryštof D. z D. nejednou po přátelském napomenuti jemu Šimonovi H. takový dluh výš psaný dávno dáti a zaplatiti, toho jest neučinil a učiniti zanedbává až posavad. Protož aby. z toho práv byl. Stání v středu o suchých dnech letničních (1. června). Útok vložen v pondělí po ned. Oculi. (13. března).
Dáno stané právo. L. 1596 v pátek po sv. Diviši 11. října vyšel list zatýkací. R. 1597 v pátek po sv. Diviši (10. října). Šimon Hampl přiznal se, že obdržel od Dobranovského 34 kopy mir, a tedy dlužníka ze všeho kvituje a propoušti. (Desky zemské menší průhonné 137 L 10).
IV)Dvojí půhony z roku 1614.
- Pühon k soudu zem. většímu letničnímu (21.-24. května). (D Zem. menši 49 A19).
Jan Jiří z Vartmberka na Rohozci, řím. císaře JMsti komornik pohání kněze Martina Krušu, faráře lomnického, viniti jeho chce z 50 kop gr. č. pokuty snešením sněmovním pro oddávání cizích lidí poddaných vyměřené a od něho Martina Kruši jemu Janovi Jiřímu z Vartmberka propadené, a to takové, jakož jest týž Martin Kruša 1. P. 1613 v sobotu po pam. Obětování P. Marie [23. listopadu] v chrámu lomnickém Jakuba, syna Mikoláše mlynáře z Podskály, člověka poddaného jeho Jana Jiřího z Vartmberka, s Kateřinou, dcerou Jiříka Svobody, kmetičnou, poddanou Albrechta Václava Smiřického z Smiřic na Náchodě a Kostelci nad Č. lesy, oddal a k stavu manželskému potvrdil, jakž přiznání jeho Martina Kruši vlastní rukou jeho psané a sekrytem jeho vlastním pečetěné, kteréhož jest datum v farním domě lomnickém v sobotu po Obět. P. M. 1. 1613, to v sobě šíř obsahuje a zavírá, nemaje se toho týž Martin Kruša proti sněmu obecnému, kterýž držán byl na hradě Pražském 1. P. 1609 v pond. po ned. Rogationum j. křižové a zavřen 1. 1620 v out. masopustní, bez vůle a povolení jeho Jana Jiřího z Vartmberka dopustiti. Pročež jest on Martin Kruša, farář lomnický, jemu Janovi Jiřímu z Vartm- berka pokuty týmž snešením sněmovním vyměřené t. j. 50 kop. gr. č. propadl. Protož aby on Martin Kruša stál a jemu Janu Jiřímu z Vartmberka z též pokuty práv byl. Poroučí (advokátu) Benjaminu Fruweinovi z Podsolí, kněz Martin Danielovi Homastovi a Janovi Velvarskému.
Týž Jan Jiři z Vartmberka etc. pohání kněze Jana Birina, faráře v městys Semilech, viniti jeho chce z 50 k. gr. č. pokuty [jako svrchu], a to takové, jakož jest týž Jan Birin léta tohoto 1614 ve čtvrtek po pam. Obrác. sv. Pavla na viru křesťanskou [28. led.], v chrámě v městys Semilich Jiříka, syna někdy Jakuba krejčího ze vsi Záhoří, člověka poddaného jeho Jana Jiřího z Vartmberka, s Mandalenou, dc. někdy Jana Komena ze vsi Dlouhého, kmetičnou jeho Jana Jiřího z Vartmberka, bez povolení oddal a k stavu manželskému potvrdil, nemaje se toho [jako svrchu] dopustiti. Pročež jest on Jan Birin, farář v městys Semilich, jemu Janovi Jiřímu z Vartmberka [jako svrchu] 50 kop gr. č. propadl. Protož [jako svrchu].
Otta Hendrych z Vartmberka na Skalách, Přepeřích a Rohozci pohání Heníka z Valdštejna na Dobrovici a Kunstberce do zem. soudu, viniti ho chce ze 25 kop gr. č. pokuty pro přechovávání lidí poddaných, sne- šením sněmovním vyměřené, propadené, a to takové, jakož on Henik z Valdštejna na gruntech svých v městys Dobrovici Jana Strnádka, řemesla pekařského, syna Martina Strnádka ze vsi Mukařova, člověka poddaného jeho Otty Hendrycha z Vartmberka, bez listu fedrovniho a povolení jeho, má a přechované, nemajíce se toho proti sněmu obecnému, kterýž držán byl [jako svrchu] dopustiti, pročež jest on Henik z Valdštejna jemu Ottovi Hendrychovi z Vartmberka pokuty týmž snešením sněmovním vyměřené t. j. pětmecitma kop gr. č. propadl. A protož jest on Otta Hendrych z Vartmberka vedle práva a zřízení zemského poselství s cedulí řezanou, pečetí jeho vlastní upečetenou jemu Heníkovi z Valdštejna učinil a odeslal, jeho Heníka z Valdštejna touž cedulí řezanou vedle nadepsaného práva a zřízení zemského napomínajíce žádal, aby ujistíce se týmž Janem Strnádkem, člověkem poddaným jeho Otty Hendrycha z Vartmberka, jemu jeho i s touž pokutou nadepsanou, od něho Henika z Valdštejna jemu Ottovi Hendrychovi z Vartmberka propadenou, vydal a odeslal. Což, chce-li tak učiniti, na to od něho odpovědi světlé a neukryté, kterou by se spraviti mohl, vedle téhož práva a zřízení zemského žádaje. Na kteréžto poselství a túž ceduli řezanou jeho Otty Hendrycha z Vartmberka týž Heník z Valdštejna toho jest neučinil a jemu Ottovi Hendrychovi z Vartmberka, svrchu jmenovaného Jana Strnádka, člověka poddaného jeho, nevydal ani túž nadepsanou od něho Heníka z Valdštejna jemu Ottovi Hendrychovi z Vartmberka pokutu neodeslal, protož aby stál a z toho práv byl.
Útok vložen k těmto 3 svrchním půhonům v středu po neděli Jubilate. (23. dubna). (D. Z. menší 49 c. 120.)