Protože o něm nemám dostatečné množství potvrzených informací a mnoho nejasností, nechci o něm psát formou jeho vlastního vypravování jako o ostatních Jaroších. Je to ale prokazatelně můj nejstarší oficiálně doložitelný předek z větve Jarošů.

Narodil se pravděpodobně někdy mezi lety 1630-1640 neznámo kde (nejstarší matriky pro oblast Dubence a Jaroměře se začínají objevovat až od roku 1653).

V Rožnovské gruntovní knize (Rožnov u Jaroměře) se v roce 1663 dne 28.března objevuje záznam, že tu koupila živnost od Václava Jaroše Eva Nohálka. Jedná se o grunt Jíry Tomášů (urbář 1655). Na dalších stranách gruntovní knihy je pak zmíněno, že je za grunt placeno Václavu Jarošovi do Rtyně. V soupise poddaných 1651 ani v Berní Rule 1654 však o Václavovi Jarošovi v Rožnově zmínku nenacházím. Z toho usuzuji, že Václav Jaroš zakoupil grunt v Rožnově až později, po roce 1655 a do roku 1663 tu hospodařil. Poté grunt prodal Evě Nohálce za 110 kop grošů a přestěhoval/přiženil se do Rtyně.

Ve Rtyni také není ani v Soupise poddaných dle víry 1651, ani v Berní rule 1654 Václav Jaroš zmiňován. Objevuje se zde až v 23.3.1663, kdy ve Rtyni kupuje od svého tchána, Jarolíma Chmelíka za sumu 525 kop grošů grunt, a začíná zde hospodařit.

Podle ceny nemovitosti předpokládám, že Václav Jaroš patřil spíše k těm bohatším, když se mohl přiženit a koupit od tchána poměrně drahou živnost. Porovnala jsem ceny nemovitostí kolem roku 1670 ve Rtyni a v Rožnově. Cena 525 kop grošů je nejvyšší ze všech, druhý v pořadí je pak ve Rtyni grunt Shejbalovský, který je prodáván za 520 kop grošů. Průměrná cena selské nemovitosti ve Rtyni je 290 kop grošů.

Vzhledem k ceně můžeme tedy usuzovat, že v té době měla selská živnost stále rozlohu oněch 30 prutů (což je 2,5 lánu – asi 46 hektarů!), které měla už v roce 1655 podle urbáře, kdy tam hospodařil tchán Jarolím Chmelík.

Bohužel není jasné, kdy se do Rtyně Václav přiženil. Jeho svatbu s Annou Chmelík se nepovedlo dohledat – v dubeneckých matrikách není, holohlavské svatby začínají až po roce 1667 a žádná svatba v Jaroměři, Dvoře Králové ani Miletíně také neodpovídá. Ani z jeho úmrtí se nedozvíme jeho přesnější věk, protože není zapsán.

Je tedy možné, že v době koupě gruntu ve Rtyni v roce 1663 byl již s Annou Chmelík ženat a některé děti se jim narodily v Rožnově (i matriky narozených začínají pro Rožnov (spádově Holohlavy) až v roce 1667, v jaroměřské matriky také narození dalších dětí není).

Stejně tak je možné, že se s Annou Chmelík oženil až těsně kolem roku 1663. Potom ale byl před svatbou s Annou již jednou ženat, a některé děti (Václav, Jan, Marie, Matěj), které nemohu v dubeneckých matrikách najít, měl se svou první (pro nás neznámou) ženou. Tuto variantu dokonce spatřuji jako pravděpodobnější, protože Anna Chmelík, dcera Jarolíma Chmelíka se podle soupisu poddaných narodila v roce 1643. V roce 1663 jí tedy bylo dvacet. První dohledané dítě s Václavem Jarošem se jí (podle dubeneckých matrik) narodilo v roce 1664 – Dorota. Předtím by ale měla mít s Václavem v Rožnově ještě 4 potomky (nedohledaného Václava, Jana, Marii a Matěje). Jestli beru standartní dobu 2 let na dítě, pak první dítě by s Václavem Jarošem měla mít v roce 1656 – tedy ve svých třinácti letech. Není to nemožné, ale obvyklý věk ženy při prvním dítě je spíše až kolem 18 let. I když vezmu v potaz, že se jedná o divoké roky několik let po ukončení války, přijde mi věk 13 let velmi brzo a přikláním se k myšlence, že Anna Chmelík byla až druhá žena Václava Jaroše a nedohledané děti jsou z předchozího manželství.

První matrikami doložitelná historie rodu Jarošů ve Rtyni se tedy začíná psát 6.4.1664, rok po zakoupení gruntu od tchána Chmelíka, kdy se Václavovi Jarošovi a jeho manželce Anně narodila dcerka Dorota.

Po Dorotě přišel na svět ve Rtyni 23.4.1667 synek Petr, po necelých dvou letech 23.4.1669 dcerka Kateřina, a po ní synek Lukáš 11.10.1671. Lukáš ale ve věku patnácti let v roce 1686 umírá.

Záhadou zůstává, kde, kdy a s jakou ženou se Václavovi narodil synek Václav, který podle gruntovnice prokazatelně zdědil grunt, a také syn Jan (opět doložen jako vlastník gruntu ve Rtyni, podle vztahů a vyplácení v gruntovnice také prokazatelně syn Václava). Ani u dcerky Marie a syna Matěje není známo místo a čas narození.

Od roku 1674, kdy se Václavu Jarošovi a Anně narodila dcerka Alžběta, začíná se situace znepřehledňovat. V té době již mohl být totiž Václavův syn Václav plnoletý (narozen podle úmrtí cca v roce 1656) a mohl mít vlastní děti – aby se to všechno pěkně zamotalo, vzal si za ženu také Annu, a také se nedaří dohledat jejich svatbu. Takže následující děti mohou být jak Václava otce, tak Václava syna. Mezi sporné děti patří již zmíněná Alžběta nar. 3.5.1674 (ta je ale spíš vzhledem k záznamu v gruntovnici Václava otce), Anna narozená 18.10.1676, Sibyla narozená 2.10.1678, Daniel narozen 29.1.1681, Dorota narozená 14.4.1686. Tyto děti mají prokazatelně jiné kmotry, než děti předchozí (Dorota, Petr, Kateřina a Lukáš) – všechny až na druhou Dorotu mají jako kmotra někoho z rodu Čapků.

V roce 1679 prodává Václav Jaroš půl jarošovské živnosti (15 prutů) Václavu Chmelíkovi (bratru manželky Anny) za sumu 262 kop grošů. K tomu ještě dává Václavovi Chmelíkovi 3 klisny, půl vozu kovanýho, 1 pluh s potřebami, 3 brány s železnými hřebíky, 1 kozu, 2 věrtele pšenice, 1 korec žita, 2 korce a 2 věrtele ječmene a 2 korce a 2 věrtele ovsa. Za to se Václav Chmelík zavazuje odvádět vojenskou kontribuci, ouroky a další poplatky (možná i za Václava Jaroše).

Václav Jaroš také prodal od gruntu jarošovského chalupu, kterou od něj koupila Marie Uhlířová za sumu 25 kop grošů (před rokem 1671).

V roce 1680 prodává Václavu Chmelíkovi 15 prutů polí a luk za cenu 63 kop grošů.

Někdy mezi roky 1679 – 1687 umírá Václavova manželka Anna rozená Chmelíková, alespoň podle zmínky v gruntovnici, kdy Václav pobírá podíl po manželce. Její úmrtí se mi však nepodařilo v matrice najít. Ze záznamu v gruntovnicích usuzuji, že zemřela spíš až kolem roku 1687 (podle Gruntovní knihy Rtyně 1677-1795 č.4997_3123 str. 558 v roce 1687 zmíněno, že držitel gruntu (Václav Chmelík, bratr) vyplácí Annu, ta je přeškrtlá, a místo toho je tam napsáno Václav Jaroš.

Další důvod, proč se přikláním k úmrtí spíše až v roce 1687 je ten, že Václav se znovu žení v roce 1689. V té době většinou k další svatbě docházelo velmi brzo po úmrtí jednoho z partnerů (bylo nutné se postarat o malé sirotky) – obvykle k další svatbě došlo během následujícího roku, či dvou.

Václav se tedy po smrti Anny Chmelíkovi znovu žení (možná již potřetí!) a 23.4.1689 si ve Rtyni bere Sibylu, vdovu Václava Charváta (svatba Sibyly s Václavem Charvátem v roce 1682 ve Rtyni, žili spolu v Semonicích). Sibyla je dcera Václava Shejbala ze Rtyně. Sibyla se narodila 9.6.1658 ve Rtyni. Bratr Sibyly – Václav Shejbal – kupuje v Rožnově r. 1677 grunt, který předtím – v roce 1663 – prodal Václav Jaroš Evě Nohálce.

Předchozí manželství Sibyly s Václavem Charvátem bylo bezdětné, v matrice jsem narození dětí Václava Charváta a Sibyly neobjevila (Holohlavy). Ani úmrtí Václava Charváta se nepovedlo vypátrat 100% (pravděpodobně rok 1684).

Se Sibylou se Václavovi Jarošovi 22.1.1690 narodil syn Mikuláš, dcerka Sibyla (22.1.1693) a syn Jiří (5.5.1695).

Václav Jaroš umírá 4.3.1699 ve Rtyni. Věk při úmrtí se bohužel není v matrice uveden.

Po otci Václavovi dědí grunt (pozdější číslo 17 a po přečíslování číslo 25) jeho syn Václav, přebírá ho za 390 kop grošů (podle gruntovnice 14.3.1699) a přenechává na gruntu vejminek Sibyle maceše a sirotkům po Václavovi – Danielovi, Kateřině, Mikolášovi, Matějovi, Jiříkovi, Sibyle, Mařeně. V gruntovnici Václav (syn) vyplácí své sourozence: Jana Jaroše, Petra Jaroše, Dorotu Čenovskou (později Hamplovu), Annu Kozovu a Kateřinu Pekárkovu. Sestra Alžběta je pravděpodobně vyplácena z matčina podílu na Chmelíkovic živnosti, alespoň dle gruntovnice.

Václav syn také v roce 1714 prodává kus pole svému bratru Danielovi Jarošovi.

Ještě se vrátím k otázce, kde se vlastně Václav Jaroš ve Rtyni objevil, čí to byl potomek? V pravém sloupci uvádím dohledané Jaroše podle soupisu poddaných.

Teorie jedna je taková, že „můj“ Václav Jaroš je synem Milovického Jana Jaroše a Lidmily. Proti ale mluví několik věcí: Václav Jaroš by se narodil v roce 1639, jeho první matrikami doložená dcera se narodila v roce 1664 v jeho 25 letech. Před ní by ale měl podle gruntovní knihy mít již 4 děti. Pokud beru nejnižší obvyklý průměr 1,5 let na dítě mělo by se první dítě narodit před rokem 1658 v 19 letech a spíše dříve, což není úplně standartní věk. Ale nic nemusí být nemožné, takže i tuto teorii nechávám jako platnou.

Teorie dva „můj“ Václav Jaroš je onen Václav Jaroš nájemník ze Dvora Králové. Jeho první manželkou byla Anna Marie. Stále ale nemám narození Václava, pozdějšího dědice gruntu a také Matěje a Marie. Proti mluví i to, že to byl nájemník a který sedlák by dal dceru pouhému nájemníkovi?

Teorie tři „můj“ Václav Jaroš je ten z Dehtova (nar.1608), uváděn také jako Václav Jarolím (nutno ověřit v originálu soupisu poddaných) a má první manželku Kateřinu a s ní v roce 1643 syna Jana či Jakuba. Stále ale nemám narození Václava, pozdějšího dědice gruntu a také Matěje a Marie. Majetkové vztahy by zde byly z hlediska manželství v pořádku, ale je divné, že se nedaří dohledat svatbu s Annou Chmelík- oba by pak byli zdejší….Také proti mluví jeho věk – se Sibylou má dítě ještě v roce 1695- ne že by to bylo úplně nemožné – ale …

Teorie čtyři „můj“ Václav Jaroš přišel z úplně jiného panství, kde se i s Annou Chmelík oženil. Lze toto ověřit? Vyhostními listy?

Teorie pět: byl „můj“ Václav Jaroš synem obědovického Matěje Jaroše a jeho manželky Kateřiny, který byl již během sčítání poddaných v roce 1651 někde ve světě na zkušené a není tedy sečten? Je to možné, aby v soupise chyběl?

Teorie šest: byl „můj“ Václav Jaroš onen chalupník z Plesu z urbáře z roku 1655? Vztahy do Rtyně ale nejdou nikde vysledovat…

Teorie sedm: „můj“ Václav je potomkem Václava Jaroše zmiňovaném v roce 1588 ve smiřickém urbáři jako hospodáře ve Rtyni či Vávry Jaroše zmiňovaném v urbáři z roku 1619. Před rokem 1663 žil v Rožnově, pro který se bohužel nedochovaly matriky, byl zde i ženat a měl tu děti a později ovdověl a oženil se do Rtyně – svatba byla v Rožnově a proto opět záznam chybí. Jedinou záhadou je, proč nelze Václava nalézt v soupisu poddaných pro Rožnov – ani další Jaroše – Jakuba, Petra, Mikuláše a podobně…

Spatřuji jako nejpravděpodobnější teorii sedmou, kdy „můj“ Václav je potomkem Václava Jaroše (snad pravnuk či vnuk?) zmiňovaném v roce 1588 ve smiřickém urbáři jako hospodáře ve Rtyni či Vávry Jaroše (snad vnuk či syn?) zmiňovaném v urbáři z roku 1619.

V letech 1651, 1654 a 1655 ale ve Rtyni žádný záznam o hospodaření Jaroše není, až v roce 1663 se sem opět vrací „můj“ Václav Jaroš. To nasvědčuje tomu, že během třicetileté války (1618-1648) byli Jarošovi donuceni odejít. Snad zběhli z gruntů a emigrovali? Kvůli válce? Kvůli víře? Snad se schovali někam k příbuzným? Utekli před plenící armádou? Byli zmasakrováni a na jejich gruntu mezitím hospodařil někdo jiný? Přežil Václav, který si vzal Annu Chmelíkovou, dceru Jarolíma Chmelíka a tak se opět přiženil do své rodné vsi, kde hospodařil již jeho otec a děd? Nejsou v dochovaných katolických matrikách zapisováni, protože byli evangelíci a evangelické matriky byly zničeny?

Bohužel, otazníky nad osudy Václava a jeho rodičů a prarodičů během třicetileté války a v období po ní zůstanou asi navždy neobjasněny….